úterý 31. května 2016

Říkali mi Leni - Zdeňka Bezděková

Říkali mi Leni - Zdeňka Bezděková
Rok vydání: 2001, 1. vydání originálu 1948
Říkali mi LeniNakladatelství: Albatros
Edice: Klub mladých čtenářů
Ilustrace/foto: Viktoria Ban - Jiránková
Vazba knihy: Vázaná
Počet stran: 143


Anotace: Křehké a působivé vyprávění Leni Freiwald získalo po svém prvním vydání popularitu mezi našimi čtenáři a uznání i v zahraničí. Knížka vyšla mimo jiné také v Německu, USA, Velké Británii i Japonsku. Příběh desetiletého děvčátka, které postupně zjišťuje, kdo a kam patří, strhuje, dojímá a současně burcuje čtenáře dnes stejně jako před padesáti lety...

Leni Freiwald žije ve městě Herrndstadt v západním Německu. Žije s matkou, bratrem Raulem a babičkou Matyldou. Otec zahynul ve válce. Do rodiny ještě dochází strýc Otto. Nejraději ji má babička Matylda. Jinak má pocit, že ji nikdo nemá rád. Stejné je to i ve škole, kde má jen jedinou kamarádku Toni. I s paní učitelkou to nemá nejlehčí. Leni má sny, možná i vzpomínky na jiný svět. Doma zaslechne různé věci a jednou zaslechne i o kufříku, který má být její. Kufřík je na půdě. Leni se podaří získat klíč na půdu a kufřík skutečně najde. Později se jí podaří najít i klíč ke kufříku. Kufřík otevře a věci, které v kufříku nalezne v ní probudí vzpomínky. Ve škole je v I. třídě hlavní školy. Mají nového učitele a ten dětem udělá mikulášskou zábavu, kde si mají děti poslat psaníčka. I Leni dostane několik psaníček, pěkná až na jedno " NEJSI ŽÁDNÁ FREIWALD, JSI CIZÍ PARCHANT! A NAŠLI TĚ - NA NÁDRAŽÍ! Potom má víc a víc pocit, že je všechno jinak a začne víc pátrat po tom, kdo vlastně je a kam patří. Za pomoci dobrých lidí se pravdu dozví.

Knihu jsem četla před mnoha lety a musím přiznat, že když jsem ji četla nyní, v dospělosti, zasáhla mě ještě víc. I když je kniha určena pro děti, mohou si ji přečíst i dospělí. Jedná se o příběh desetileté Leni, se šťastným koncem. Všechny děti, které byly dány za války na převýchovu do Německa, takové štěstí neměly. Příběh je vyprávěný z pohledu Leni a chvílemi až zamrazí, kdy si čtenář uvědomí, co prožívala. Nejen v německé rodině, ale i potom, co postupně zjistí, že je všechno jinak.


2 komentáře:

  1. Knihu jsme četla taky v dětství a moc si z ní už nepamatuju. Docela bych si ji dala znovu, asi se po ní podívám :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doporučuji. V dospělosti to čtenář vnímá ještě víc, než v dětství a chvílemi až zamrazí.

      Vymazat