| Originální název: | The Girl Who Loved Tom Gordon |
| Žánr: | Literatura světová, Horory |
| Rok vydání: | 2000, 1. vydání originálu: 1999 |
| Počet stran: | 192 |
| Nakladatelství: | Beta - Pavel Dobrovský |
| Překlad: | Linda Bartošková |
| Vazba knihy: | vázaná s přebalem |
Anotace: Svět měl zuby a mohl vás jimi kdykoli pokousat. Trista McFarlandová to zjistila, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června seděla vzadu v autě své matky, na sobě měla modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 GORDON na zádech) a hrála si s panenkou Monou. V půl jedenácté zabloudila v lese. V jedenáct se snažila nepodléhat panice, snažila se neříkat si Tohle je vážné, tohle je moc vážné. Snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v lese, někdy se jim může něco stát…
Trista McFarlandová je na výletě se svou matkou a bratrem Péťou, V autě si hraje se svou panenkou Monou. Na sobě má modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 GORDON na zádech). Během výletu se matka s Péťou hádají, tak se Trista odpojí, potřebuje pauzu. Po nějaké době si Trista uvědomí, že se ztraila. Snaží se dostat zpět k matce a Péťovi, ale místo toho se dostává dál a dál do lesa. S sebou má baťůžek se svačinou a pitím a také pláštěnku. Později najde v baťůžku i walkmana, tak si pustí rádio. Snaží se dostat z lesa, ale zamotává se stále víc. Postupně sní svačinu a vypije nápoje, co nesla s sebou. Později přemýšlí jaké rostliny by v lese mohla sníst a kde se napít. Oblečení na ní visí a je jí hodně špatně, ale stále bojuje. Představuje si, že její oblíbený nadhazovač Tom Gordon je s ní a to jí hodně pomáhá. V lese stráví několik dní...
Kniha se mi líbila, čte se dobře. Měla jsem ji přečtenou rychle. Trista mi byla sympatická jak se snažila nepanikařit a dostat se i přes velké potíže z les do bezpečí. kniha se bude líbit těm čtenářům, rádi čtou o lidech, kteří se ztratí a snaží se všemi silami dostat do bezpečí a bojují s nástrahami, které je cestou potkávají.
Trista McFarlandová je na výletě se svou matkou a bratrem Péťou, V autě si hraje se svou panenkou Monou. Na sobě má modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 GORDON na zádech). Během výletu se matka s Péťou hádají, tak se Trista odpojí, potřebuje pauzu. Po nějaké době si Trista uvědomí, že se ztraila. Snaží se dostat zpět k matce a Péťovi, ale místo toho se dostává dál a dál do lesa. S sebou má baťůžek se svačinou a pitím a také pláštěnku. Později najde v baťůžku i walkmana, tak si pustí rádio. Snaží se dostat z lesa, ale zamotává se stále víc. Postupně sní svačinu a vypije nápoje, co nesla s sebou. Později přemýšlí jaké rostliny by v lese mohla sníst a kde se napít. Oblečení na ní visí a je jí hodně špatně, ale stále bojuje. Představuje si, že její oblíbený nadhazovač Tom Gordon je s ní a to jí hodně pomáhá. V lese stráví několik dní...
Kniha se mi líbila, čte se dobře. Měla jsem ji přečtenou rychle. Trista mi byla sympatická jak se snažila nepanikařit a dostat se i přes velké potíže z les do bezpečí. kniha se bude líbit těm čtenářům, rádi čtou o lidech, kteří se ztratí a snaží se všemi silami dostat do bezpečí a bojují s nástrahami, které je cestou potkávají.
No :)
OdpovědětVymazatJá mám trochu divné pocity z této knížky. Nedávno jsem ji četla také a protože miluju Kinga, těšila jsem. Jenomže po jejím přečtení jsem byl strašně zklamaná...
http://bilbovy-knihy.blogspot.cz/
Děkuji za komentář. Mně se kniha celkem líbila, ale určitě jsem četla lepší knihy od Kinga. Tato je jiná, než ostatní knihy od tohoto, jinak výborného autora.
VymazatZkusila jsem jako první Kingovu knihu Řbitov zviřátek a nenadchl. Asi spíš potřebuju četbu postavenou na reálném ději. Ale ještě bych mu ráda někdy dala šanci :)
OdpovědětVymazatDoporučila bych knihu Zelená míle, je i zfilmovaná. Mě se kniha i film hodně líbily.
VymazatZrovna řbitov zviřátek je můj neoblíbenější :)
VymazatAle jak píše Marťa, Zelená míle je jako kniha geniální. :))
Souhlasím. Už jsem si říkala, že bych si měla Řbitov zvířátek přečíst znovu, došla jsem na to, že už si ji moc nepamatuji.
Vymazat